|
Kde bych našel musicvideo "do věží"? Jarda <jaroslav.kotlaba@gmail.com> - 28. 12. 2007 23:07:46 |
|||||||||
|
|
|||||||||
|
Ahoj , tohle jsou ty nejlepší stránky o Stargate jaké jsem viděla, fakt skvělý, ráda sem chodím, vždycky tu najdu co potřebuju, jediná věc, kterou jsem zatím nikde nenašla a na jiných stránkách už tuplem ne, jsou to slova ke znělce Stargate sG-1, kdysi jsem to slyšela na jednom zvukovém záznamu a zpíval to tam Richard s Michaelem, tedy O´Neill s Danielem, jen jako takovou legraci, prosím, prosím, kdybyste ta slova věděli dejte mi vědět na emailík. Díky moc. Kate Fauner <polivkova.krajta@seznam.cz> - 03. 12. 2007 11:43:31 |
|||||||||
|
Zdarec, lidi zajímalo by mě jestli je někde k mání ta odnoš SG Horizon a jestli jste někdo už třeba něco viděli. Mám obálku na jednu sérii, ale niente víc o tom konkrétního nemůžu sehnat. I na stránce Horizonu je to jen všeobecně. Díky Ace Ace <Ventura.Ace@seznam.cz> - 21. 11. 2007 00:10:46 |
|||||||||
|
Ve výčtu postav mi chybí jakákoliv zmínka o Vale,a to v seriálu nebyla zas tak krátce, na rozdíl od mnoha epizodních postav kdejakého vojáka které tam máte - nedoplníte to? Jar - 17. 11. 2007 17:18:21 |
|||||||||
|
zdarec, chtěl sem se jen zeptat, nevíte něco bližšího o SG1 filmu, kerej má navazovat na konec 10. řady? jesli se to tu už rozebirali tak sry, ted sem na tedle strance poprve a nechce se mi to hledat páč je moc velká :D dik :) Rodrico <Rodrico@seznam.cz> - 25. 10. 2007 01:13:11 |
|||||||||
|
mazec stranky.. chodim tu pravidelne... a SG nejlpesi serial .. aky koliv sraz fanousku tak piste na 212656591 cOFFIN <migele@centrum.cz> - 04. 10. 2007 14:06:55 |
|||||||||
|
Olgoj chorchoj-střevo plné krve Oblast výskytu - Mongolsko, poušť Gobi V mongolské poušti Gobi udajně žije velice nebezpečný živočich. Místní obyvatelé mu říkají Olgoj chorchoj (Allghoi Khorkhoi) a neradi o něm mluví. Je prý schopen nezjištěným způsobem zabít nejen psa, nebo člověka, ale dokonce i velblouda. Spekuluje se o silném jedu, či elektrickém výboji. Podle vyprávění členů jedné ruské expedice vedené paleontologem I. A. Jefremovem, se před útokem stočí do klubíčka, jeho šedožlutá barva se rázem změní do modrofialova, na obou koncích pak jasně do modra.( Obvykle se uvádí poněkud jiné barvy ) Poté útočí a zabíjí. Dva kolegové ruského vědce za svou zvědavost zaplatili životem. Podle výpovědi oba zabil přibližně ze 4 metrové dálky. Způsob jakým “červ-střevo” zabíjí je dosud největší záhadou. Mnohé výpovědi svědčí o tom, že vystřikuje jed. Do dnešních dnů však není znám žádný druh tak prudkého jedu, jenž by při kontaktu s lidským tělem působil tak rychle. Stejně tak lze předem vyloučit elektrický výboj s ohledem na nevodivost země a vzduchu. Mongolští pastevci o něm odmítají mluvit, přesto se však podařilo zhruba lokalizovat jeho teritorium. Jeden průvodce o něm prohlásil, že se vyskytuje cca 150km jihovýchodně od oblasti zvané Chaldzandzach, tedy ”Pustý kraj,” v písčitých dunách. Je ho prý ale možné spatřit jen v největších vedrech, tedy v červnu a v červenci, později se prý zarývá do země, kde spí. Podle tohoto tvora také nejspíše vytvořil spisovatel Frank Herbert písečné červi v jeho slavném románu Duna. Světové prvenství ve výzkumu tohoto fenomenu drží český kryptozoolog ing Ivan Mackerle, který do oblasti výskytu uskutečnil několik expedic. Na toto téma publikoval i několik knih. Nedávno se na internetu objevil i popis jedné takové expedice a pro jeho poutavost ho zde uvádíme v doslovném znění. Převzato z internetu TAJEMNÝ DÉMON POUŠTĚ GOBI Před sto miliony let byla středoasijská poušť Gobi místem života pravěkých ještěrů, o čemž dnes svědčí unikátní nálezy řady paleontologických expedic. První expedici do pustin jižní Gobi tvořili geologové a paleontologové Přírodovědného muzea v New Yorku, kteří zde v průběhu let 1922-1930 objevili velká pohřebiště dinosaurů. Vedoucí expedice Roy Chapman Andrews shrnul výsledky výzkumu v knize "The New Conquest of Central Asia" a patrně jako první v historii se v ní také zmiňuje o podivném a neznámém živočichu - OLGOJI CHORCHOJOVI. Za ním a za divokou mongolskou přírodou uskutečnilo Sdružení pro cestopisnou dokumentaci CAMERA INCOGNITA expedici OLGOJ CHORCHOJ. NEBEZPEČNÝ ČERV Před odjezdem meziválečné americké expedice do Gobi se prý na Andrewse obrátil představitel tehdejší mongolské vlády s prosbou, aby alespoň jeden exemplář tohoto podivného živočicha ulovil. Toto zvláštní zvíře prý nemá nohy ani hlavu a vypadá jako jitrnice dlouhá přes půl metru. Byl také upozorněn na jeho prudkou jedovatost. "Člověka prý dokáže usmrtit při pouhém doteku," píše Andrews. Během vlastní expedice se s ním však nesetkal a ani nepotkal osobu, která by ho na vlastní oči viděla. "Kdyby víra v jeho existenci nebyla mezi Mongoly tak silná a tak rozšířená a kdyby ho všichni nepopisovali naprosto stejně, myslel bych si, že je to pouhý mýtus," konstatuje na závěr kratičké zmínky Andrews a přeje více štěstí dalším výzkumníkům v Gobi. Andrews sice byl patrně prvním vědcem, který se o olgoje chorchoje zajímal, ale vzhledem ke zcela jinému zaměření jeho expedice se jednalo přirozeně o zájem okrajový. Navíc krátká zmínka v odborné publikaci mohla jen stěží oslovit širší skupinu. I druhá písemná zmínka o olgoji chorchojovi v knize "Cesta větrů" je z pera paleontologa, tentokrát ruského prof. I. A. Jefremova, který se zúčastnil paleontologické výpravy do Gobi v roce 1946. Také on přiznal své rozpaky: "Nikdo z vědců toho neobyčejného červa neviděl, ale legenda o něm je tak rozšířená a všude tak shodná, že se vnucuje myšlenka, že jejím základem je skutečná existence jakéhosi vymírajícího tvora, který je pozůstatkem z dávných časů." Tomuto autorovi také můžeme poděkovat, za první "popularizaci" záhady týkající se nebezpečného gobijského červa, neboť ho využil k jedné ze svých vědeckofantastických povídek. "Sedm podivuhodných příběhů", jak se kniha se zmíněnou povídkou jmenuje, se dostalo v překladu také do Čech k ing. Ivanu Mackerlemu. Toho tajemný živočich natolik zaujal, že se po letech rozhodl uspořádat první expedici do Mongolska, aby zjistil, zda je olgoj chorchoj reálný živočich a jestli jsou pověsti o něm pravdivé. LEGENDY, MÝTY, SKUTEČNOST Koloběh vzniku a zániku pověstí o legendárních zvířatech je všude stejný. Reálné zvíře je přidáváním nejrůznějších fantastických atributů přeneseno do světa mýtů a až po jeho objevení a poznání nabývá skutečnou podobu, často velmi vzdálenou od původních výkladů. Jeden příklad za všechny: na jednom z indonéských ostrovů Komodo se měl podle zpráv domorodců vyskytovat hrůzostrašný drak. K ostrovu se báli vůbec jen přiblížit a s děsem v očích popisovali několikametrové zvíře chrlící síru a oheň. K odhalení pravé totožnosti "komodského draka" došlo až po vojenské výpravě Holanďanů v roce 1910, kdy zjistili, že se jedná o doposud neznámý druh plaza. Dnes je "odhalený" varan komodský s délkou až tři a půl metru největším známým plazem na světě. Legendy a pověsti jsou však neocenitelnými indikátory toho, že se za nimi může ukrývat utajená skutečnost. Může, ale nemusí. A právě toto riziko, nejistota prováděného výzkumu a neodhadnutelnost jeho výsledku jsou na kryptozoologii mimořádně přitažlivé. Vždyť kde by bylo lidské poznání, nebýt zarputilosti a vytrvalosti často posměchu okolí vystavených vynálezců, vědců, cestovatelů... PRVNÍ EXPEDICE Ing. Mackerle před svou první expedicí systematicky prostudoval faktografickou literaturu, knihy prvních cestovatelů Asií - Kozlova, Prževalského, Hedina, Ossendowského, Haslunda - leč jakoukoli zmínku o olgoji chorchojovi hledal marně. Ani čeští geologové, kteří se během své práce v rámci česko-mongolských geologických expedic do oblastí Gobi dostali, nepřinesli Mackerlemu nové poznatky. Jeho dotazy adresované Mongolské akademii věd zůstávaly dlouho bez odpovědi. Později zjistil, že mongolské úřady pátrání po olgoji chorchojovi dokonce zakázaly. Prý se jako pověra neslučovala s marxistickou ideologií. Až celkové uvolnění v zemích socialistického bloku po roce 1989 umožnilo uskutečnění první expedice do neprobádaných oblastí pouště Gobi. Během expedic se mu podařilo získat cenná svědectví. Například tento případ se měl udát v padesátých letech poblíž somonu (okresu) Bajan Ovó: Rodiče, kteří odjeli do vzdáleného somonu nakoupit věci do domácnosti, po návratu našli svého synka mrtvého na podlaze jurty. Otec popadl pušku a zdrcený se vydal po stopě podivné široké brázdy v písku, jež se vzdalovala od jurty směrem k návrší s pískovými přesypy. Dovedla ho k pískové duně a nedaleko za hřebenem přesypu ležel, napůl zahrabaný v písku, hnusný válcovitý tvor, kterého ještě nikdy v životě nespatřili, i když o něm slyšeli tolik vyprávět. Muž s touhou po pomstě překonal strach a zaútočil. Uchopil pušku za hlaveň, rozpřáhl se a vrhl na červa, aby ho zabil úderem pažby. Živočich byl ovšem rychlejší. Jeden jeho konec se bleskurychle vztyčil ze země a nafoukl se. Muž se náhle bezvládně sesul do písku, stejně jako jeho žena, která ho mezitím dostihla. Členové expedice se olgoje chorchoje z gobijských dun snažili vypudit pravidelným bušením dřevěným polenem do písku. Inspirovali se přitom vědeckofantastickým románem "Duna" amerického spisovatele Franka Herberta. Spisovatel v něm popisuje pouštní planetu Arrakis, kde žili obrovští píseční červi Šaj-hulúdi, kteří se vrhají na všechno, co se pohybuje a způsobuje nějaké chvění. Obyvatelé planety je lákali pomocí otřesů způsobovaných mechanickými buchary. Bohužel, ani rázy způsobované polenem, ani otřesy v písku, které vytvářeli odpalováním výbušných náloží, nepřinesly očekávaný efekt - vypuzení olgoje chorchoje. Přesto získali mnohá svědectví o oblastech jeho výskytu. Podle vyprávění mongolských kočovníků se objevuje nejčastěji po dešti, nebo v blízkosti studní. Několik dní se jakoby vyhřívá na sluníčku, pak zmizí. Většina svědectví se shoduje na této podobě: olgoj chorchoj (olgoj-střevo, chorchoj-červ) je podobný tlustému červu dlouhému až jeden a půl metru, vyznačuje se podivuhodnou smrtící silou, a to nejen při dotyku, ale i na dálku. Žije v písečných dunách nepřístupných oblastí jižní Gobi. K setkání s ním došlo především v nejteplejších měsících roku, v červnu nebo červenci. ŽIVOČICH, NEBO PŘELUD? Pokud olgoj chorchoj existuje, jakým živočichem opravdu je a jakým známým druhům je alespoň podobný? Zoologové se domnívají, že by se mohlo jednat například o doposud neznámý druh scinka; některé jeho druhy jsou totiž jen málo podobné ještěrkám. V Austrálii v písečných přesypech žije scink uťatý, který dosahuje délky až čtyřicet centimetrů. Má krátký zaoblený ocas, tělo pokryté šupinami a hlavu těžko rozeznatelnou od těla. Vypadá jako velká jedlová šiška, která se dovede obratně zavrtat do písku. Má však malé nožičky, stejně jako ostatní scinkové, zatímco olgoj chorchoj je popisován jako hladký živočich pohybující se spíše jako žížala. Nad jeho udávanou délkou (0,5 až 1,5 metru) bychom ovšem mohli přimhouřit oko, především nad maximálním rozměrem, a držet se spíše dolní meze. Zkušenosti dokazují, že délka a velikost neznámých živočichů ve většině případů roste s mírou strachu v očích domorodců. Ze známých živočichů se červu podobá ještěr kroužkovitý neboli dvouplaz. Nemá šupiny, žije pod zemí a dosahuje délky přes půl metru. Na povrch vylézá pouze za deštivého počasí. Stejně jako scink, ani dvouplaz ovšem v Mongolsku nežije, a především tato zvířata nejsou jedovatá. Stejně tak není popsán tvor, který by měl podobnou schopnost zabít člověka na dálku jako olgoj chorchoj. Vkrádá se také otázka, zda se v tomto případě skutečně nejedná o živočicha, který náleží ke druhům vyhynulým před tisíciletími. Poušť Gobi je skutečně svéráznou částí naší planety. Jako třetí největší poušť světa zaujímá 1/3 území Mongolska a přesahuje do Číny, kde na západě přechází do pouště Taklamakan. Milion čtverečních kilometrů s průměrnou nadmořskou výškou kolem 1300 m n. m. je tvořeno převážně plochými bezodtokovými pánvemi, jejichž dna nevyplňuje písek jako na Sahaře. Místy je zde typická kamenitá poušť - hamada, jinde hnědé písčitohlinité půdy, poměrně vzácně i písečné přesypy. V těchto oblastech ročně naprší jen 50-100 mm srážek, z toho většina v červenci. Jak byla naše výprava svědkem, po dešti se vytvoří až několik hodin trvající dravé řeky. Po této řece ovšem za nějakou dobu není ani památky a její tok prozrazuje pouze vymleté koryto. V tomto období dochází také k velkým písečným bouřím a uragánům. Jak dokazují výsledky paleontologických expedic, byla tato oblast opravdovým eldorádem dinosaurů a dalších pravěkých tvorů. Odlehlé a liduprázdné nekonečné plochy Gobi, vedle drsných klimatických podmínek (teploty +40 °C v létě a -48 °C v zimě, navíc vytrvalé západní větry přinášející již zmíněné četné prachové a písečné bouře), teoreticky mohly umožnit některému z pravěkých druhů přežít. Že to prakticky možné je, dokazují dřívější objevy živočichů, jejichž rodokmeny sahají hluboko do pravěku. ŽIJÍCÍ FOSILIE Na Novém Zélandu byla v roce 1831 objevena tuatera neboli haterie novozélandská, nazývaná živoucím poslem pravěku. Dlouho byla zvířetem maorských legend, v jejichž pravdivost žádný ze zoologů nevěřil. Tento plaz dorůstá délky asi třičtvrtě metru a je jediným žijícím zástupcem řádu Rhynchocephalia, jehož příslušníci žili na naší planetě ještě před dinosaury. Podle přesvědčení paleontologů vymřel tento řád koncem doby křídové. Od těch dob nebyla nalezena žádná jeho fosilie. Tuatera se za dobu 200 milionů let vůbec nezměnila. Má dokonce i třetí oko na temeni hlavy, které má čočku, duhovku a rohovku. Tato "živá zkamenělina" má ve světě plazů stejné místo jako latimerie podivná ve světě ryb. Latimerie žije dodnes u Komorských ostrovů, ačkoli byla považována za vyhynulou již 70 milionů let. V roce 1938 ji zcela náhodou objevila muzejní kurátorka Marjorie Courtenay-Latimerová mezi úlovkem rybářů. Tuto doslova časem zapomenutou rybu se podařilo natočit a vyfotografovat v jejím původním životním prostředí až v roce 1987 pomocí speciální ponorky GEO. Latimerie se tedy udržela pouze na jediné lokalitě na světě, u západního pobřeží ostrova Grande Comore. Tuatera žije jen na několika ostrůvcích u severního pobřeží Severního ostrova. Tento fakt je dostatečným argumentem proti názorům skeptiků považujících za nemožné, aby se olgoj chorchoj v případě své existence udržel na jediném místě na světě, v píscích izolované a těžce dostupné pouště Gobi. TAJEMSTVÍ SMRTÍCÍ SÍLY Podstata smrtící síly olgoje chorchoje je stejnou záhadou, jako sama existence tohoto živočicha. Objevily se úvahy, že by smrt mohla být způsobována elektrickým výbojem, který tento tvor dokáže nějakým způsobem vyvinout. Tato myšlenka byla podporována svědectvím o události, jež měla postihnout v Gobi ruské geology. Když uhrabávali ohniště, jeden z nich zabodl do země tyč. Vzápětí se skácel k zemi a z písku se nato vynořil olgoj chorchoj. Podle většiny získaných svědectví se jedná pravděpodobně spíše o jed než o působení elektrického výboje. Domorodci popisují, že je jed vystřikován z bubliny, která se na jednom konci tvora rychle nafoukne, až náhle praskne. Zasažený člověk brzy umírá a další postříkané předměty zežloutnou. Jedno svědectví říká, že jistý kočovník vešel do jurty, uvnitř které byl olgoj chorchoj. Popadl rychle velký kotel na čaj, který je uprostřed každé jurty, přiklopil ho na něj a odtáhl ven. Kotel potom ihned zežloutl a byl jakoby rozleptaný. Také další svědectví potvrzují, že zasažený kov vypadá jako poleptaný kyselinou. Že by se jednalo o nějaký doposud neobjevený druh jedu, který působí okamžitě po zasažení holé části těla? Nebo se jedná opravdu jenom o bujnou fantazii aratů? Zajímavou zprávu přinesly na počátku letošního roku tiskové agentury. Američtí vědci oznámili výsledky výzkumu týkajícího se nejsilnějších jedů vyskytujících se v přírodě, které usmrcují své oběti bleskovým proděravěním buněčné membrány napadených organismů. Vědci z týmu Národního ústavu zdraví došli k závěru, že známé jedy štírů, některých druhů pavouků, hadů nebo mořských sasanek používají k napadení organismů jakési "molekulární harpuny". Těmito "harpunami" otevírají buňky napadených organismů a umožňují tím vstup dalším jedům. Ty pak dokážou oběť obrovskou rychlostí ochromit a usmrtit. Je možné něco podobného v případě olgoje chorchoje? Zajímavým faktem je podle řady svědectví nestálá smrtící schopnost. Koncem června prý smrtící síla jedu olgoje chorchoje polevuje, takže někteří Mongolové si podle svého tvrzení dovolili do něho bez nějakých následků dloubat násadou biče. Ta však prý vždy zežloutla. JE OLGOJ CHORCHOJ NÁSTROJEM V MOCI ŠAMANŮ? Doposud jsem se zmiňoval o olgoji chorchojovi jako o reálné, leč zatím nepoznané živočišné formě. Stejně jako my, tak i tým předchozí expedice narazil na určitou neochotu některých Mongolů o něm vůbec mluvit. Prý už pouhé vyslovení jeho jména přináší neštěstí, protože se nejedná o tvora z masa a krve, ale o něco nadpřirozeného, nehmotného. Šamani vyznávající přírodní náboženství, stejně jako buddhističtí lamové, varují před zahráváním si s tímto démonem pouště. Že by během druhé expedice ing. Mackerle takřka doplatil životem právě na svou "troufalost"? V jednom z odlehlých koutů v Gobi tehdy narazili na obydlí šamana. Samozřejmě jim zvědavost nedala a začali se vyptávat na olgoje chorchoje. Šaman je od myšlenky na jeho hledání zrazoval a líčil ho jako zhmotnělou podstatu zla. Toho dne večer se utábořili u jedné z písečných dun. V noci měl ing. Mackerle podivný sen: "Byl jsem na písečné duně, ze které jsem měl nepříjemný pocit, a přede mnou vylezl z písku olgoj chorchoj. Otočil jsem se a utíkal pryč, ale on mi skočil na záda. Ucítil jsem hroznou bolest..., a probudil jsem se. Oddechl jsem si, že to byl jenom sen, ale bolest přetrvávala dál. Na zádech jsem si nahmatal velkou bouli. Vzbudil jsem našeho lékaře a ten se vyděsil, protože jsem měl na zádech dlouhou podlitinu plnou krve." Po těle se mu začaly dělat modřiny, otekly mu nohy, stále krvácel pod kůži a srdce mělo zpomalený rytmus. Vydali se proto vlakem na zpáteční cestu, kde se setkali s ruskou léčitelkou. Ta po přiložení rukou na postižená záda vykřikla bolestí. Dostala prý hroznou ránu. V Praze se lékaři nijak nevyjádřili a označili jeho zdravotní potíže za možné selhání organismu. Podlitiny se časem vstřebaly, ale jsou zachyceny na filmovém pásu. Je tedy olgoj chorchoj spíše paranormální záležitostí a souvisí s neznámými schopnostmi šamanů? Nebo se jednalo o silnou sugesci badatele, podpořenou specifickými klimatickými aspekty pouště? EXPEDICE OLGOJ CHORCHOJ Před naší expedicí po stopách tajemného živočicha, možná s milion let dlouhým rodokmenem, jsme s kolegou Petrem Horkým shromažďovali všechny dostupné informace a zatím získaná svědectví. S organizátorem prvních výprav, nadšencem a vzácným člověkem ing. Mackerlem jsme strávili dlouhé hodiny diskusí nad připravovanou trasou naší expedice. Jakýmsi "patronem" expedice a zdrojem cenných informací byl také dr. Jiří Šíma, přední český mongolista a sinolog, dlouholetý pracovník Orientálního ústavu AV ČR a také poslední velvyslanec ČSFR v Mongolsku. Naším cílem, který jsme si před odjezdem stanovili, nebylo ovšem jenom pátrání po olgoji chorchojovi, ale také natočení zajímavého obrazového materiálu o zdejší divoké přírodě, o v Mongolsku probíhající reintrodukci koní Prževalského, stejně jako o tradicích a kočovném způsobu života pastevců. Nevynechali jsme přitom žádnou příležitost k dotazu na olgoje chorchoje, a to i v případě naší audience u nejvyššího mongolského lamy v ulánbátarském klášteře Gandan. Vlastní cesta do pouště Gobi měřila téměř 2500 km, takže jsme se dostali v jihogobijském ajmaku velmi blízko k mongolsko-čínským hranicím. Zde se nám podařilo u jedné z písečných dun natočit svědectví místního pastevce, očitého svědka existence tajemného červa. Už během cesty nezměrnými prostorami Gobi nám bylo jasné, že v případě jeho objevení musí svou roli sehrát náhoda. Není totiž v silách několika jedinců podrobněji monitorovat taková obrovská území. V minulosti se s ním setkali podle svědectví jenom pastevci, kteří v Gobi žijí po celé generace a již mění svá stanoviště průměrně čtyřikrát do roka, podle potřeb pastvy chovaných stád dobytka. Ani naše, v pořadí třetí výprava zajímající se o olgoje chorchoje však nepřivezla do Evropy důkazy o jeho existenci. ODHALÍ DÉMONA GOBI TURISTÉ? Zda je olgoj chorchoj skutečným tvorem, nebo jen mýtem, může prokázat náhoda nebo další výpravy výzkumníků do doposud neprobádaných končin pouště Gobi. Pochopitelně, do revolučních změn bylo takřka nemyslitelné její odlehlé oblasti navštívit. Po sedmdesáti letech komunistické izolace se Mongolsko během první poloviny devadesátých let stalo velkým lákadlem především pro "západní" turisty: Němce, Švýcary, Američany, Japonce. Napomohly tomu rozsáhlé reportáže o mongolské přírodě, tradičním způsobu života nomádů a chovu dobytka, které přinesly mnohé renomované magazíny. Také nás zajímalo, jak se s přílivem turistů a především jejich "tvrdé měny" vypořádají mongolští podnikatelé v oblasti turistiky a jaké důsledky to bude mít na doposud panenskou přírodu "země věčně modrého nebe". Zatímco v roce 1990 Mongolsko navštívilo jen pár tisíc turistů, tak v roce 1995 to bylo již 20 000 zájemců o nezničenou mongolskou přírodu. Přesvědčili jsme se, že i přes trvající byrokracii a velmi ubohou infrastrukturu služeb je o nabídky více jak stovky cestovních kanceláří poskytujících ekoturistiku velký, stále vzrůstající zájem. "Jinde můžete vidět všechno, co vytvořil člověk, ale u nás můžete spatřit skutečnou přírodu, projet se na velbloudu, na koni, rybařit, chytat motýly nebo pozorovat vzácné druhy zvířat," prohlašují pracovníci Národní služby pro chráněné oblasti a ekoturistiku. Provozování veškeré turistiky v Mongolsku na bázi ekoturistiky má zřejmý ekonomický podtext. Vždyť vzrůstající příjmy z turistiky, které dosáhly v minulém období výše dvaceti milionů dolarů, budou i pro novou demokratickou vládu v Ulánbátaru perspektivním a v dalších letech zásadním zdrojem příjmů. Zákonitě lze tedy předpokládat, že mnohá doposud platná byrokratická cestovní omezení se mongolská vláda bude snažit postupně zjednodušovat a odstraňovat. Vzrůstající počet individuálních dobrodružstvíchtivých turistů, kteří navštíví v nejbližších letech také nehostinnou Gobi, dává do budoucna jistou naději ke zcela náhodnému a tolik očekávanému odhalení tajemného přízraku olgoje chorchoje. Pokud ovšem skutečně existuje... Čestný člen SG-1 - 30. 07. 2007 20:30:42 |
|||||||||
|
super stránky Kde ste sehnali tu animaci????? Prometheus <logitech2006@volny.cz> - 24. 07. 2007 14:02:13 |
|||||||||
|
Zdarec chtel jsem se zeptat jestli budete casovat titulky pro 10sezonu SG-1 pro DVD-Rip nedavno vysel ;) diky za odpoved ... sohun <sohunn@gmail.com> - 22. 07. 2007 23:30:31 |
|||||||||
|
nějaka hra se vyvyji tady http://sg.noob.cz/ Jirka - 20. 07. 2007 23:49:11 |
|||||||||
|
Zkuste nově se rozvíjející stránku stargatte.ic.cz Stargatte - 20. 07. 2007 11:39:30 |
|||||||||
|
navstivil jsem tyto stranky poprve, nebot jsem hledal nejakou stranku o SG a novych dilech. s klidnym svedomim muzu rict ze grafika je na urovni ktera se pouzivala tak pred 10 lety, vyber barev naprosto katastrofalni a prvni na co jsem narazil byly pomluvy autorky stranek na jine stranky. tim jsi mne naprosto odradila od dalsiho cteni tvy sajty, co se tyka kradeni textu, je to na netu naprosto normalni jev, kradou i oficialni casopisy, noviny a dokonce i televize. me take vykradali stranky, samozrejme jde s timto nesvarem bojovat ale musis mit neco v hlave, kdyz budes jen pomlouvat ostatni stranky nic tim neziskas, akorat jsi se v mych ocich a mozna i v ocich jinych lidi zesmesnila. machr <gates@microsoft.com> - 19. 07. 2007 13:22:03 |
|||||||||
|
11. seria nebude pretoze MGM to zamietlo, kvoli poklesu sledovanosti (teda aspon nebude v najblizsom case, mozno o 10 rokov bude ;) ale budu 2 filmy SG:C a SG:AOT Kveri <martinc@wtf.sk> - 18. 07. 2007 01:05:32 |
|||||||||
|
je připravena i 11tá řad Jiří Šik <trydent@seznam.cz> - 15. 07. 2007 16:58:29 |
|||||||||
|
Zdravicko, projel sem celej ceskej net a nenasel sem jedinou on-line hrun na motivy Strargate, chtel sem se zeptat, pokud by se nenasel nejakej grafik a nejakej clovek keterej by vymyslel dej. Ja bych to naprogramoval. Programatorskej potencial by tu byl. PHP nebo asp.net + nejakej scriptovaci jazyk. :-) Pokud by by se nekdo nasel tyk bych byl rad. Samozrejme na nekomerecni bazy. Jenda <jan.strnad@gmail.com> - 13. 07. 2007 07:51:30 |
|||||||||
|
Ahoj nema nekdo dvd obal na 10 serii? nejakej jinej nez ten jedinej co je na sg-1.cz dik za ochotu :-)) prema <gugu@seznam.cz> - 11. 07. 2007 22:10:10 |
|||||||||
|
zdrawim bude 11 řada?? a pokud ne newíte proč?? cesmen - 11. 07. 2007 18:37:32 |
|||||||||
|
caute, vase stranky sa mi pacia len strasne sa mi nepaci jedna vec.. pri flash indexe to otvorenie brany... preco to neprerobite na to normalne? inak... je to super Kikju <kikju@centrum.sk> - 05. 07. 2007 14:03:19 |
|||||||||
|
ahoj, četl sem si o goualdech, ale zarazilo me ze tam mate tolik chyb! studuji dejiny starovekeho egypta a uz o ,,goualdech" neco vim. takže kdybyste meli zájem, rád bych vám pomohl opravit chyby, přidal bych taky nove goualdy (kethes, atena,....). Děkuji, jestli máte zájem tak se ozvěte. hedva <hedva.mic@seznam.cz> - 30. 06. 2007 20:30:38 |
|||||||||
|
Tak po dnešním díle je mi jasný,proč měl seriál "finanční problémy" a musel skončit.Ta podoba se situací ve světě-vláda versus teroristi a občanské svobody-určitě nebyla náhodná.. Amiro,klidně se s tebou s láskou seznámím :D krtek <C.Krtek@seznam.cz> - 28. 06. 2007 16:17:12 |
|||||||||
| Dal±í příspěvky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069 1070 1071 1072 1073 1074 1075 1076 1077 1078 1079 1080 1081 1082 1083 1084 1085 1086 1087 1088 1089 1090 1091 1092 1093 1094 1095 1096 1097 1098 1099 1100 1101 1102 1103 1104 1105 1106 1107 1108 1109 1110 1111 1112 1113 1114 1115 1116 1117 1118 1119 1120 1121 1122 1123 1124 | |||||||||
Vytvořil Sovog, Samuel Thorn