Obyvatelé planety PJ2-445 |
Humanoidé zdánlivě velmi podobní člověku. Jsou o něco menšího vzrůstu, holohlaví, zdánlivě nazí a pomalovaní nějakou bílou barvou. Nejsou však nazí, bílá barva, když zaschne, utvoří jakousi druhou kůži. Nehovoří, pouze občas vydávají vysoké zvuky trochu podobné zpěvu. Podle dr. Jacksona je to komuna, ale je tu jen málo známek sociální komunikace a žádné nástroje nebo známky rozvinuté civilizace. Na první pohled jsou podobní lidem, ale je to pouze zdánlivé. Jsou velmi odlišní. V břiše mají zvláštní orgán citlivý na zvuk. Žijí v symbiotickém vztahu s organismy podobnými bílým rostlinám. Ty jsou vysoké asi dva metry a mají dlouhý tenký stonek, na jehož vrcholku je bílá koule. Uvnitř obsahují zelenou tekutinu. Jsou schopné velmi rychle se stáhnout zpět do země tak, že na povrchu zůstane jenom shluk bílých koulí a stonek zmizí v zemi. Všechny „rostliny“ jsou navzájem propojené a vydávají zvuk o určité frekvenci, který humanoidé nutně potřebují k životu. „Rostliny“ za optimálních podmínek růžově kvetou. Na člověka tento zvuk působí škodlivě. Dlouhodobé působení má vážné fyzické vedlejší účinky - bolesti hlavy, podráždění, zvracení, dezorientaci. Čím déle působí, tím je to horší. Na Zemi se tento zvuk běžně nevyskytuje.