KAFE


Autor: Lída
E-mail
Stav povídky: Dokončeno.
Velikost: 48 kB (doc), 11,8 kB (HTML)
Období: Pátá sezóna, po The Warrior.
Hlavní postavy: Jack.
Kategorie: Humor.
Přístupnost: Maximálně PG
Pokračování: Není.
Spoilery: Upgrades, Divide and Conquer.
Stručný obsah: Freya na Jacka stále nezapomněla, a snaží se k němu dostat blíž...
PROHLÁŠENÍ: Stargate SG-1 a postavy zde vystupující jsou majetkem Stargate (II) Productions, Showtime/Viacom, MGM/VA, Double Secret Productions a Gekko Productions a jsou chráněny patentem v USA. Tato povídka nemá v úmyslu porušit tato autorská práva, vznikla pouze pro pobavení a nebyla žádným způsobem honorována. Původní příběh, postavy a situace jsou vlastnictvím autora.


Tajná základna Tok’rů, Vorash

    Freya seděla ve svém pokoji, a kriticky pozorovala svůj odraz v zrdcadle, které viselo na zdi proti ní. Lehké kroky vyrušily její pozorování. Obrátila se ke dveřím, a když viděla vcházet svou přítelkyni, usmála se a obrátila se zpět k zrdcadlu.
    “Chtěla jsi se mnou mluvit?” zeptala se nová příchozí, malá, štíhlá žena s dlouhými černými vlasy.
    “Ano, Kolie,” přikývla Freya, a opatrně zkontrolovala, že je nikdo neposlouchá. “Myslím, že plukovník O’Neill má pravdu, měli bychom investovat do dveří.”
    Kolia se pohodlně usadila na Freyině posteli, a pobaveně pozorovala svou přítelkyni. “Co s tebou je? Co je špatně?”
    Freya, konečně ujištěná, že se nikdo neukrývá za rohem, ve skříni ani pod postelí, si sedla vedle Kolie. “Všechno je špatně,” vzdychla.
    “Freyo?” Kolia se zeptala se zájmem o svou kamarádku.
    Freya se natáhla k polštáři a vytáhla zpod něj malý, ale tlustý sešit, a bez jediného slova ho podala Kolii, která si ho vzala a otevřela.
    “Ahh, ty si pořád píšeš deník?” usmála se.
    “Ano. Mám ráda hmatové-”
    “Vjemy při psaní rukou, já vím. Ale myslím, že to spíš bude v tom, že máš ráda toho O’Neilla,” přerušila ji Kolia a sklonila se zpět k sešitu.
    Jak četla, její rty se pomalu zkroutily do úsměvu. “Hej, ty jsi mi nikdy neřekla, že ses ho snažila sledovat ve sprše!”
    Freya trochu zčervenala. “Uhm... to proto, že to nedopadlo moc dobře. Víš, když jsem chtěla otevřít ty dveře, zapomněla jsem, že potřebuju tu... kartu. Oni používají nějaké karty místo klíčů. Takže jsem rychle musela mizet, než by mě tam někdo spatřil.”
    Kolia chápavě přikývla, ale pak se zarazila. “Ale vždyť jsi tak často básnila o jeho-“
    “Já vím,” přikývla Freya, “když jsem mu připevňovala ten detektor na hrudník, chtěla jsem mu trochu poodtáhnou tričko, ale on na mě hodil tak nepřátelský pohled, že jsem se neodvážila to udělat,” stěžovala si.
    Po tomhle vysvětlení Kolia pokračovala ve čtení. “Freyo? Tady je napsáno něco, čemu nerozumím: Plukovník O’Neill - TMJF. Co to znamená?”
    Freya trochu zčervenala, a s očima přilepenýma k podlaze zamumlala, “Tenhle Muž Je Fantastický.”
    “Hm. Takže co chceš? To jsi mě volala jen proto, žes mi chtěla říct, že jsi do něj pořád ještě blázen?”
    “Ne.” Freya rozhodně zavrtěla hlavou. “Mluvila jsem... nebo hádala se s Anise, a ona konečně souhlasí s mým plánem.”
    “To myslíš vážně?” Kolia vypadala překvapená.
    “Ano. Když se doslechla, že hostitelka Osirise je přítelkyně Daniela Jacksona, ztratila naději.”
    “No a co ty? Nebylas to ty, kdo slyšel plukovníka O’Neilla říkat, že miluje majora Carterovou?” vyzvídala Kolia.
    “Ne. On jen řekl, že mu na ní záleží víc, než by mělo. To ale neznamená, že ji miluje. Podívej, mně taky záleží na Jacobu Carterovi víc, než by mělo, jako by to byl můj otec. Ale nemiluju ho,” bránila Freya zuřivě své zájmy.
    “Myslím, že ti rozumím. A víš ty co? Jacob řekl, že O’Neill měl před nějakým časem ženu. A že se zdá, že ji pořád miluje,” hlásila Kolia to, co od Jacoba zaslechla.
    “Bude milovat mě,” oznámila Freya.
    “Hej, ale když jsi ho políbila, řekla's, že tě málem vytlačil z jeho místnosti!” namítala Kolia.
    Freya znovu zavrtěla hlavou. “Ale řekl, že *jsem* atraktivní. Dokonce ani neřekl, že má nějakou jinou. Jen řekl, že je to špatné načasování.” Freya se zdála být absolutně jistá.
    “Takže?” naléhala netrpělivě Kolia.
    “Musím se k němu znovu dostat,” oznámila Freya. “Zaslechla jsem, že příští týden bude na Stanovišti Alfa setkání vzbouřeneckých Jaffů, Tau’riů a Tok’rů. Myslela jsem, že bys mohla požádat Jacoba, jestli bych to nemohla být já, kdo bude zastupovat Tok’ry,” prosila.
    “Zkusím to,” slíbila Kolia.


O týden později, Stanoviště Alfa

    “Tvrdíte, že jste nebyli mezi těmi Jaffy, kdo zničili naši planetu na planetě Hosha?” vrčel jeden Tok’ra na Jaffu, který stál před ním.
    “A vy tvrdíte, že jste nebyli mezi těmi Tok’ry, kteří ukryli tu bombu na Apofisově lodi, a zabili tisíce Jaffů?” odseknul Jaffa.
    “Oh, a *kdo* bránil Bastetin palác na planetě Flash’a?”
    “Hey! Lidičky! Uklidněte se, jo?” Jack O’Neill se objevil ve správný čas. “Hele, všichni děláme chyby, jasný? Zapomeňte na minulost, zkuste se dívat dopředu!”
    Jaffa i Tok’ra přikývnuli.
    Jack vdychnul, unaveně se si promnul oči a pak zívnul. “Bože, políbil bych kohokoliv, kdo by mi dal velký hrnek kafe,” zamumlal.
    Jedna světlovlasá žena v davu rychle zmizela, a o několik minut později se vrátila s velkým hrnkem horké kávy.
    Jack právě uvažoval o tom, jak zlé by to bylo, kdyby utekl, nebo kdyby uškrtil všechny Tok’ry a Jaffy kolem sebe, když ho lehké zaťukání na rameno vyrušilo z jeho temných myšlenek. Obrátil se, a spatřil usmívající se Freyu, která mu podávala nádherný, obrovský hrnek černé, horké, voňavé kávy.
    “Díky,” řekl vděčně, a spolykal celý obsah několika doušky.
    Stále tam stála a trpělivě ho pozorovala.
    “Freyo?” zeptal se, a už cítil ve vzduchu něco nebezpečného.
    “Řekl jsi, že bys políbil každého, kdo by ti přines hrnek kávy,” připomněla mu jeho vlastní slova.
    *A sakra,* pomyslel si a zoufale hledal nějaké spásné řešení. Kapitán Jessica Dolmanová, černovlasá příslušnice týmu SG-9 mu padla do oka, a v jeho hlavě se zrodil zoufalý plán. “No, osobně bych proti tomu nic neměl,” začal, “ale myslím si, že mé budoucí ženě by se to moc nelíbilo,” řekl Freye.
    “T-t-t-t-tvé ž-ženě?” vykoktala ze sebe.
    “Jo,” přikývnul. “Kapitán Jessica Dolmanová. Je fakt úžasná, nemyslíš?”
    “Nevěřím ti!” vzlykala.
    *Radši risknu vojenský soud než Freyu,* pomyslel si, a usmál se na ni. “Vážně ne? Tak se dívej.” S těmito slovy rychle přistoupil k Dolmanové, chytil ji za ruku, a zašeptal, “nevzpírejte se, kapitáne. Je to rozkaz.” Když Dolmanová zmateně přikývnula, ovinul své paže kolem jejího pasu, sklonil se k ní a vášnivě ji políbil.


O týden později, Colorado Springs, Země

    Kapitán Jessica Dolmanová seděla ve svém pokoji, a kriticky pozorovala svůj odraz v zrdcadle, které viselo na zdi proti ní. Lehké kroky vyrušily její pozorování. Obrátila se ke dveřím, a když viděla vcházet svou přítelkyni, usmála se a obrátila se zpět k zrdcadlu.
    “Chtěla jsi se mnou mluvit?” zeptala se nová příchozí, vysoká, mladá žena s krátkými zrzavými vlasy.
    “Ano, Hannah,” přikývla Jessica, a opatrně zkontrolovala, že je nikdo neposlouchá. “Jsi si jistá, že jsi přišla sama?”
    Hannah se pohodlně usadila na Jessičině posteli, a pobaveně pozorovala svou přítelkyni. “Co s tebou je?”
    Jessica, konečně ujištěná, že se nikdo neukrývá za rohem, ve skříni, za počítačem ani pod postelí, si sedla vedle Hannah. “Všechno je špatně,” vzdychla.
    “Jessico?” Hannah se zeptala se zájmem o svou kamarádku.
    Jessica se natáhla k polštáři a vytáhla zpod něj malý, ale tlustý sešit, a bez jediného slova ho podala Hannah, která si ho vzala a otevřela.
    “Holka, neříkej mi, že si píšeš deník?!” zasmála se.
    “Nepsala jsem, dokud...” Jessica nalistovala jednu stránku plnou jejího drobného rukopisu. “Čti.”
    Hannah se zájmem přečetla celou stránku, a maličký úsměv na jejích rtech se postupně změnil v široký úsměv. “Jessico? On tě políbil? Ale vždyť je to tvůj velící důstojník, oba dva jste v armádě, myslela jsem, že nemůžete-”
    “Ano, nemůžeme,” souhlasila Jessica. “Později se mi omluvil, říkal, že nechtěl, ale jedna Tok... uhm... jedna žena ho... obtěžovala, a on prostě neviděl jinou cestu, jak z toho ven,” vysvětlovala.
    “Aha. Tak v čem je problém?” nechápala Hannah.
    “Tak čti dál,” odvětila Jessica.
    Hannah znovu sklopila oči k sešitu. “Jess? Co znamená MPO?”
    Jessica Dolman, kapitán Letectva Spojených Států, vzdychla. *Budu zatracena,* pomyslela si. “Miluju Plukovníka O’Neilla.”

*Konec*

 


Zpět na FAN FICTION | FLASH INDEX | NONFLASH INDEX


Vytvořil sg1.cz tým.