Stav povídky: Dokončeno.
Velikost: 36 kB (doc), 7,88 kB (HTML).
Období: Šestá sezóna, během Smoke and Mirrors.
Hlavní postavy: V podstatě Jack.
Kategorie: Drama, missing scene.
Přístupnost: PG
Pokračování: Není.
Spoilery: Smoke and Mirrors.
Varování: Pár zmínek o násilí a zabíjení.
Stručný obsah: Generál Michael E. Ryan má návštěvu.
PROHLÁŠENÍ: Stargate SG-1 a postavy zde vystupující jsou majetkem Stargate (II) Productions, Showtime/Viacom, MGM/VA, Double Secret Productions a Gekko Productions a jsou chráněny patentem v USA. Tato povídka nemá v úmyslu porušit tato autorská práva, vznikla pouze pro pobavení a nebyla žádným způsobem honorována. Původní příběh, postavy a situace jsou vlastnictvím autora.
General Michael E. Ryan seděl ve své kanceláři a čekal na svého návštěvníka.Dveře se otevřely a vstoupil malý Číňan.
„Generále Ryane,“ uklonil se lehce.
„Generále Tchiangu.“ Usmál se Ryan na něj. „Posaďte se, prosím.“
„Jsem velmi zaneprázdněný. Takže začněme.“ Řekl Ryan. „Co potřebujete?“
„Jde o vraždu senátora Kinseyho,“ začal Tchiang.
Ryan přikývnul. „Odporné.“
„Oh. Ano, samozřejmě. Slyšel jsem, že FBI zatkla plukovníka O’Neilla.“
„Ano. Mají proti němu nezvratné důkazy. Bezpečnostní kamery, ta zbraň v jeho jezeru...“
General Tchiang, ex-velitel zvláštních čínských jednotek, zavrtěl hlavou a usmál se. „Se vší úctou, já jsem si absolutně jistý, že on Kinseyho nezabil. Absolutně jistý.“ Zdůraznil pečlivě.
„Jak si můžete být tak jistý? Copak si myslíte, že by nikoho nezabil?“ zeptal se Ryan, ironie jasně slyšitelná v jeho hlase.
„Ne.“ Přišla okamžitě odpověď.
„Tak proč jste si tak jistý?“ dožadoval se Ryan odpovědi.
„Protože kdyby to byl on, kdo zabil Kinseyho, nikdo by o něm nevěděl. Nikdy by nenechal žádnou hloupou bezpečnostní kameru, aby ho nahrála. A nikdy by nedopustil, aby někdo proti němu našel nějaký důkaz.“ Vysvětloval Tchiang.
„Jak to můžete tvrdit?“
Tchiangova tvář potemněla. „Protože jsem ho viděl v akci. Tenkrát v osmdesátých letech, poznal jsem ho jako nepřítele. V Číně. Byl jsem velícím důstojníkem tajné základny, hluboko v horách.“ Tchiang na chvíli zastavil, aby si lépe tu dobu vybavil. „O’Neill mi zabil dvanáct mužů. Nikdo ho neviděl. Jen rána... a... mrtvé tělo.“
Ryan se zamračil. „A jak tedy víte, že to byl O’Neill?“ zeptal se podezřívavě.
„Protože přišel do mého stanu. Najednou tam prostě byl, objevil se odnikud, jako duch. Jeho AK-47 namířená přesně mezi moje oči.
‚Kdo sakra jste?‘ zeptal jsem se ho.
‚Kapitán O’Neill,‘ odpověděl mi, ‚O’Neill se dvěma L. A jsem tady abych vám navrhnul jednu nabídku.‘
‚Jakou?‘ zeptal jsem se nervózně.
‚Vy máte tři moje spolupracovníky. Moje přátele. Grahamse, Masterse a Chevyho. Ve vězení v Ciang Xing. A já chci, abyste je propustil.‘
‚A proč bych to měl asi dělat?‘ zeptal jsem se.
‚Protože,‘ přiblížil se ke mně, ‚jestli to neuděláte, zabiju vám tu všechny vaše muže.‘ zasyčel na mě.
„Podíval jsem se do jeho tmavě hnědých očí a okamžitě jsem věděl, že to myslí smrtelně vážně. Jeho oči byly vážné. Studené jako kusy ledu. Tvrdé jako ocel. Bezcitné. Nemilosrdné.“ Tchiang se zachvěl. „Ještě teď se těch očí bojím. Viděl jsem spoustu hrozivých a ošklivých věcí ve svém životě. Ale nejhorší věc, kterou jsem kdy viděl, byl ten chladný pohled v jeho očích.“
Ryan ho tiše poslouchal.
„Řekl těch pár slov,“ pokračoval Tchiang, „a o vteřinu později byl pryč. Okamžitě jsem rozkázal, aby ho našli, ale bylo to beznadějné. Zabil dalších pět lidí. A tak jsem rozkázal, aby nechali jeho přátele jít. A ten večer, co je propustili, se znovu náhle objevil v mém stanu.
„‚Díky,‘ řekl prostě, a zmizel.“
„Hmm.“ Zabručel Ryan. „A jak tohle dokazuje jeho nevinu?“
„Můj bože!“ téměř vykřikl Tchiang. „Poslouchal jste mě vůbec? On je příliš dobrý na to, aby proti sobě nechal nějaké důkazy!“
Generál Ryan mírně přikývnul. „Myslím, že vím, co tím myslíte. Ale proč tohle děláte? Zabil vím... sedmnáct mužů!“
„Ano. Ale je to velmi dobrý člověk. Udělal to pro své přátele.“ Tchiang vzdychnul. „A já tohle dělám proto, že si myslím, že mu to dlužím. Viděl jsem se s ním znovu, o rok později. Ve vězení. Strávil tam skoro pět měsíců, často jsem sledoval, jak se mí lidé snaží z něj něco dostat.“ Znovu se otřásl. „Vážně nechápu, jak se dokázal udržet, ale nic jim neřekl. To na mě vážně zapůsobilo. A po těch pěti měsících jednu noc prostě zmizel, jeho stráže mrtvé. Znovu zmizel jako duch. Michaele, on je ten nejlepší voják, jakého jsem kdy viděl, musíte udělat všechno, abyste ho dostali zpět!“ naléhal na Ryana. „Potřebujete ho. Letectvo ho potřebuje. Sakra, my všichni ho potřebujeme!“
Generál Ryan se podíval na svého hosta, a pak sklopil zrak. „Děkuji vám, Tchiangu. Máte pravdu. Potřebujeme ho zpět.“ Usmál se. „Potřebujeme někoho, kdo pro nás zachrání svět.“
„A taky někoho, kdo dokáže být pořádnou osinou vy-víte-kde.“ Dodal Tchiang s úsměvem.
„Ano, to taky.“ Přikývnul Generál Ryan také s úsměvem. „Potřebujeme někoho, kdo bude děsit naše senátory.“
*Konec*
